V Premiere Cinemas Kinorecenze: Maradona

Maradona je snímek, který prostě musíte vidět. I ti, kteří si argentinskou star ještě pamatujeme na hřišti, i ti, kteří znají jméno jen z legend.

Příběh je klasický, a vlastně připomíná nedávno recenzovaný životopisný film Eltona Johna - jak se nesmělý chudý kluk stane světovou megastar, a těžce se vyrovnává s vlastní globální popularitou. Diego Maradona bojuje; angažmá v Neapoli je na jednu stranu splnění životního snu, na druhou stranu bojem o život, který se potácí někde mezi kokainovými večírky a nelehkým vztahem s místní mafií. Jedinou sebehygienou je pobyt na hřišti, což sám Maradona ve filmu říká. Když hraje, všechno z něj spadne a na devadesát minut se od všeho osvobodí. Že těch devadesát minut nestačí a že se postupně řítí do záhuby, je jasné od první klapky. Pamatuju si Diega z MS 1990 v Itálii; přestože několikrát na hřišti dokázal svou genialitu, už byl jen stínem toho, kdo ovládl předchozí Mundial. Neoholený a s nepřítomným výrazem už čekal na svůj konec, který o rok později skutečně nastal. Pozitivní test a de facto konec kariéry, jakkoli se ji ještě několikrát pokoušel restartovat. Film se právě v roce 1990 láme; když Maradona před semifinále Argentina - Itálie, které se hrálo v „jeho“ Neapoli, vyzve lidi, aby fandili Argentině, znepřátelí si do té doby věrné domácí fanoušky a od toho okamžiku jen čekáme na smutné finále. To přijde, a pád na dno je bolestivý adekvátně výšinám, kterých fotbalová superstar dosáhla. Strhující snímek musíte vidět - i když třeba nejste fotbalovými fanoušky.