ROZHOVOR SE STAROSTOU Libor Žižka: Obec může být krásná i bez milionových investic a dotací

Bystrovany byly do začátku devadesátých let součástí Olomouce. V roce 1992 obyvatelé v referendu rozhodli, že se jejich obec stala 1. ledna 1993 opět samostatnou. Dnes zde žije tisícovka obyvatel. Jak se jim po více než třech dekádách samostatnosti daří? Čím jsou Bystrovany zajímavé a atraktivní a jaké mají vyhlídky do budoucna?

Pane starosto, co je podle vás hlavním benefitem Bystrovan?

Obec leží jen malý kousek od Olomouce, takže je s městem téměř propojená, přesto ale nabízí velmi klidné a příjemné bydlení. Do města je to kousek autem, ale i hromadnou dopravou jste v centru za chviličku. Kombinují se zde tedy výhody města s výhodami klidné venkovské obce, a právě ten klid je podle mnoha lidí takovým naším klenotem. Nyní nám navíc restartoval Horizont Park.

Aha, ten byl dlouho mimo provoz, že?

Ano, skoro deset let nefungoval, bylo to de facto mrtvé území. Teď tu mají otevřeno šest dní v týdnu, pořádají různé akce, některé opravdu špičkové. Každý týden lákají na nějaký speciálně zaměřený program. To je teď asi hlavní atrakce Bystrovan. My jsme moc rádi, že Horizont znovu funguje, a navíc velmi dobře. Kromě krásného parkového areálu návštěvníky čekají i zvířata, provozovatelé Horizontu totiž zahájili spolupráci se Zoo Olomouc a dávají zde prostor zvířatům, která zoologická zahrada z hlediska dalšího chovu nepotřebuje. Snažíme se s nimi jako obec jednat o dalším rozvoji areálu.

Mám ale pocit, že ke květinové výzdobě se připojuje i obec. Na návsi to tedy kvete docela vydatně…

Snažíme se dělat maximum pro lepší vzhled veřejných prostranství. Nejde jen o centrum obce, ale i okolí řeky Bystřice. Postupně řešíme parkové úpravy podél Bystřičky, začali jsme nad horním splavem, kde byla léta letoucí opravdová džungle, kam by nikdo se zdravým rozumem dobrovolně nechodil. Více než třicet let to tam nikdo neřešil a neudržoval, nám se povedlo z toho vytvořit docela sympatický lesopark. Prořezali jsme stromy a náletové dřeviny, které tam nepatří, udělali jsme mlátové chodníčky a výsledek je fajn. Není to vyloženě park typu olomoucké Flory, ale je to hezky upravené místo, kterým se člověk rád projde nebo tudy jede na kole. V současné době pokračujeme ve stejném duchu ve směru k Olomouci, okolo pomníku amerických letců až na konec našeho katastru, což je u Pavelkovy ulice v Olomouci. Vzniká tak příjemná stezka pro chodce i pro cyklisty.

A ta náves?

Různé parkové úpravy a výsadby nových záhonů a stromů děláme průběžně. Na obecním rynku, jak já tomu říkám, i na dalších místech stále něco drobného budujeme. Nemusí to být nic obrovského, žádné ohromující investiční akce, prostě vždy někde kus veřejného prostranství vyčistíme, dáme tam nějakou kamennou výzdobu, štěrk a lavičky, přidáme květiny a ono to udělá obrovský efekt. Lidé lavičky využívají, cítí se příjemně a to je cílem. Myslím si, že není nutné dávat do těchto postupných úprav miliony korun, tyto věci se dají udělat jednodušším způsobem, a přesto pěkně a funkčně, a v našem případě i bez dotací. Spoustu práce zvládneme udělat sami, kolegyně a kolegové ze zastupitelstva, lidé z obecního úřadu…

Bystrovany jsou jen kousek od krajského města, určitě tu máte výraznou část nových obyvatel. Dá se nějak vyčíslit poměr starousedlíků a těch nových a popsat jejich vztahy?

Odhadl bych to tak, že poměr je minimálně padesát na padesát. Než začaly větší výstavby, žilo v Bystrovanech okolo 500 lidí, dnes máme zhruba tisícovku obyvatel. Vztahy se mění. Zpočátku to bylo docela rozdělené. Ještě před nějakými pěti šesti lety to bylo tak, že starousedlíci občas říkávali, vy jste tu noví, vy nám tak budete něco povídat, vždycky to bylo takhle a bude to tak i dál, bude to po našem. Jak tu ale lidé žijí dlouho spolu, mají zde děti, které tu vyrůstají, zažívají společné aktivity a dávají se dohromady, rozdíly se stírají.

Hrají v tomto roli i nějaké akce, které zde pořádáte?

My v Bystrovanech nepořádáme hudební festivaly ani jiné velkolepé akce a myslím, že je ani nepotřebujeme. Je to odsud kousek do Olomouce nebo do Velké Bystřice, a mimochodem když je festival na Korunní pevnůstce, my ho u nás velmi dobře slyšíme (směje se). Ovšem když třeba pozveme na Velikonoce kluky na chození klapačů nebo když pořádáme kácení májky, máme na těchto akcích opravdu početnou účast. A je jasné, že tohle přispívá ke stmelování lidí, funguje to tak. Leckteré tradice se díky kulturnímu výboru a skupině aktivních lidí povedlo oživit, ať už zmíněné chození klepačů, vodění medvěda, vánoční koncert a podobné akce, pořádáme také obecní ples… Možností, jak se vzájemně poznat, je teď u nás dost.

Říkáte, že tady za minulé dekády vyrostlo hodně nových domů. Je v Bystrovanech ještě nějaký potenciál na další výstavbu?

Určitě je, existují tři lokality, na nichž jsou podle územního plánu a mého odhadu potenciálně ještě desítky možných stavebních parcel. Jenže to má několik ale. Nejsou to obecní pozemky, ale soukromé. A v územním plánu jsou momentálně vedené jako orná půda. My jsme už jednali v Olomouci na magistrátu o možnosti změny územního plánu, k tomu je ale potřeba nejprve pořídit územní studii. Pořízení studie něco stojí a já si myslím, že by bylo správné, abychom se na nákladech studie podíleli, tedy obec a majitelé pozemků, na kterých by se v budoucnu dalo stavět. Takže to je věc, o níž ještě budeme jednat.

Blízkost města je určitě výhodou. Neznamená to ale naopak i nějaké dopravní problémy, kolony a podobně?

Faktem je, že vlakem nebo autobusem jste za chvilku v Olomouci, a když sednete do auta, můžete si dát za pár minut sraz pod hodinami na náměstí Hrdinů. To je výhoda. K ranním hodinám tady na druhou stranu patří nepříjemné situace, hlavní vlny jsou nejprve okolo půl sedmé a pak asi o hodinu později. Zácpy často bývají na křižovatce na Lipenské a věčným problémem jsou řidiči, kteří jedou směrem od Droždína a tady porušují zákaz průjezdu. Je tu třicítka, ovšem mnozí jedou osmdesátkou nebo i rychleji. Pak prostě vezmeme na sebe oranžové vesty a jdeme dopravu trochu korigovat, protože tohle je opravdu nebezpečné. Kousek od této silnice je škola a policie z Velké Bystřice nemá vždy čas, aby sem okamžitě vyjížděla a řídila dopravu. Horší to bylo ještě ve chvíli, kdy byla kvůli rekonstrukci zavřená Pavlovická a spousta řidičů jezdila právě přes nás.

Zkusme se ještě podívat do budoucna. Víte, co by se v Bystrovanech mělo změnit?

Máme docela dost plánů. Určitě budeme pokračovat ve zmíněných parkových úpravách v obci a okolí. Chceme ale udělat i něco většího, což si můžeme dovolit i díky tomu, že jsme v posledních letech našetřili nějaké finance. Chystáme rekonstrukci obecního úřadu a v jeho vnitřním traktu bychom rádi vybudovali několik obecních bytů. Během pár měsíců bychom měli získat stavební povolení. Objekt by měl být přestavěn na dvě patra, chceme nové kanceláře a v přístavbě v zadním traktu několik bytů, ať už pro starší lidi, nebo startovací byty pro mladé rodiny. Druhým velkým projektem je hospoda se sálem, kterou jsme loni koupili a rekonstruovali. Hospoda i sál byly nějakou dobu mimo provoz, teď zase hezky fungují, v sále jsme letos měli konečně zase ples. A v části tohoto objektu by mohla vzniknout ještě obecní knihovna a kulturní centrum, tedy místo, kde by se scházeli lidé. Máme už připravený projekt, po přestavbě by tam bylo takové hezké podloubí, objekt by byl na tři patra a vzhledově by byl řešen tak, aby krásně zapadal do okolní cihlové zástavby.

Co je podle vás nejdůležitější při řízení obce?

Aby se lidé domluvili a měli společné vize, kterých chtějí dosáhnout. My jsme tu měli za poslední volební období už asi sedmadvacet schůzí zastupitelstva a vzhledem k tomu, že plány a nápady, co s obcí udělat, projednáváme společně a dlouho dopředu, skoro vždy pak hlasujeme ve shodě.