Lanýžové degustační menu

Kandidát na hejtmana Josef Suchánek: Budeme i odvolávat...

Kandidát na hejtmana Josef Suchánek: Budeme i odvolávat...
Je mi 57 let. V mém věku člověku už moc věcí nezbývá, pokud nemá čistý štít.

foto: Archiv Josefa Suchánka

01. 10. 2020 - 15:00

Volby do zastupitelstva Olomouckého kraje nás čekají už tento týden. Mezi klasickými stranami tentokrát najdete i uskupení spojené z Pirátů a Starostů (a nezávislých). V čele kandidátky stojí Ing. Josef Suchánek (STAN) - sedmapadesátiletý manažer a zastupitel města Olomouce. Propaguje čistou, transparentní politiku bez klientelismu a říká, že je možné dělat politiku slušně a bez toho, aniž by se politik do něčeho "namočil". Proto jsme neodolali a trochu jsme ho vyzpovídali.

Ve vašem profilu na webových stránkách Starostů a nezávislých je na prvním místě uvedeno, že kandidujete na hejtmana kvůli zdravé přírodě, životnímu prostředí a boji proti suchu. Proč byste se na to chtěl zaměřit?
 
Aktuální stav přírody je špatně udržitelný. A není to jen krajské téma, je to celostátní a celosvětová věc. V rámci mého působení se na to musím samozřejmě dívat krajskou optikou. Ale ve skutečnosti jde o opatření na všech úrovních – stát, kraj, obec, i každý jednotlivec. Záleží, jak se k životnímu prostředí chováme a pak z toho vyplývají důsledky. Důležité je třeba to, jak spotřebováváme vodu, což se nám pak vrátí zpátky v podobě sucha nebo povodní. Což je pro běžného člověka zásadní.

Jakým způsobem to ale změnit?
 
Třeba u toho sucha to až tak složité není. Víme, že správné hospodaření s vodou začíná už na kopcích, v lesích, které máme teď vymydlené do holin kvůli nešetrnému lesnímu hospodaření, suchu a kůrovci. To všechno se smotalo do jednoho efektu, který je nepříznivý, a pokud nezačneme vodu rychle zadržovat, tak uteče dolů a dostane se do zemědělské krajiny. A tam je to ještě horší. V rámci posledního vývoje zhruba třiceti let, nezacházíme s vodou dobře, máme velké scelené lány jedné plodiny. V krajině nejsou remízky, používá se spousta chemie. Jsou to tuny a hektolitry různých chemických prostředků, které otrávily život v půdě a už prakticky neexistuje půdní flóra a fauna. Nezanedbatelný vliv má i to, že vodu tlačíme do narovnaných řek. Kvůli rovnání toků jsme v průběhu posledních asi 80 let přišli o jednu třetinu délky toků. Proto jsou při povodních problémy. Aktuální koryta řek velkou vodu nejsou schopny pojmout. A to všechno se musí změnit.

Nebudou takové změny příliš drahé?
 
Podobná opatření se už někde dějí a rozhodně nejsou tak nákladná jako například stavba velkých přehrad. Určitě je důležité do toho šlapat. Nakonec je to ale hlavně otázka změny myšlení na těch správných místech. Máte pravdu, že ten „správný“ přístup je poněkud dražší než ten klasický. Ale je to tak jen na první pohled. Určitě je levnější vysadit smrkovou monokulturu a za dvacet třicet let dřevo vytěžit. U smíšených lesů je probírka stromů horší, nákladnější a nejsou z nich takové výnosy. Ale ukazuje se, že ačkoli je smrkový les finančně výhodnější, aktuální klima mu už nesvědčí a nakonec z něj nemusí být výnosy vůbec žádné. Celé lesy usychají, nebo je decimuje kůrovec. A v takové situaci už se vyplatí investovat do jiných druhů dřevin, které jsou sice nejdříve dražší než smrky, ale aktuální klimatické podmínky zvládnou. Takže ve výsledku se ten nový způsob finančně vyplatí. 

Nakolik je v možnostech kraje ovlivnit hospodaření v krajině? Můžete třeba zavést podobná opatření jaké udělal starosta Hněvotína, pan Jaroslav Dvořák? (pozn. red. Ten tlačí na zemědělce, aby rozdělil velké lány jedné plodiny pomocí remízků a polních cest.)
 
To, co dělá starosta Hněvotína, je perfektní. On do toho navíc dává ještě svojí osobní statečnost a invenci. A já to „podepisuju“ a tleskám, protože to má opravdu hlavu a patu. Ale myslím si, že z pozice kraje to není vymahatelné. Můžeme to jenom podporovat. Jak jsem říkal na začátku, musí se dít změny na všech úrovních od jednotlivce po celý stát. A v tomto by to právě nebylo příliš v moci kraje.
 
A mimochodem, podobně uvažuje hodně starostů a starostek v této republice. Jim se to totiž děje přímo za vesnicí, oni v tom žijou. A je úžasné, že zrovna pan Dvořák a jeho zastupitelstvo dává přednost tomu normálnímu civilnímu pohledu, tomu lidskému před penězi, které od zemědělců mohli okamžitě získávat.

Kromě životního prostředí často mluvíte také o potřebě transparentního přerozdělování financí i rozhodování. Je možné z toho usuzovat, že se to tak aktuálně neděje. Jak to tedy funguje?
 
Dopodrobna to nevím. Nejsem ani krajský zastupitel a už vůbec ne krajský radní, ale je to velmi pochybné. A vzbuzuje to i určitá podezření. Když si vezmu úplně poslední příklad, který prošel médii, tak to jsou oslavy 20 let krajů zakončené opulentní hostinou za 750 tisíc jako rozlučka politického vedení kraje. To bohužel vnímám jako jednu velkou blamáž. A nabízí se, že to všechno bylo šité na míru pro jednu firmu a podotýkám, že tu firmu neznám. Zakázka se akorát rozdělila tak, aby vyhovovala zákonům. A tohle vnímám jako špatné. Tím spíš, že se pak o této firmě dozvíte, že dostávala jednu zakázku za druhou. To se nesmí stát, protože pokud jsem soukromá firma, můžu si dělat, co chci. Nikoho to nemusí zajímat, jsou to moje peníze. Ale v tomto případě to nejsou peníze krajů, jsou to peníze občanů. 

Jak by to tedy mělo být správně?
 
Chtěl bych, aby financování bylo transparentní. A to ať už se bude jednat o kulturu, sport, nebo třeba školství. Dnes to patrně funguje tak, že ten, kdo je s někým kámoš, tak dostane dotaci z kraje snáz, než neznámý člověk. A takhle to funguje v celém státě. Začíná to u naší vlády, u premiéra, který je tímto úplně vykřičený, a končí to pak na těch nižších článcích. A bohužel si myslím, že náš kraj není výjimkou. 

Jak tomu chcete zabránit?
 
To záleží, v jaké oblasti. Třeba u silnic se ukazuje, že se velmi často opravují podle toho, ve kterém místě sedí důležitý politik vládnoucí strany. Běžní lidé si už z toho dělají srandu, ale tak to nějak je. Líbí se mi systém, který zavedli v Libereckém kraji. Mimochodem Martin Půta je velmi šikovný hejtman. (usmívá se) Tak tam právě zavedli online transparentní systém, kde se každý může podívat se na to, v jakém pořadí se budou opravovat krajské silnice. A to je něco, co by se mi líbilo. 
 
Každý člověk dělá chyby. My se taky někdy spleteme a uděláme nějaké špatné rozhodnutí. To se může stát. Ale musí být jasné, kdy jde o chybu a kdy jde o promyšlený systém. Musí být jasně definováno, na základě čeho jsme daná rozhodnutí udělali. Například stanovit kritéria pro výběrové řízení, nebo přidělování zakázek apod.

A chcete i případně trestat, pokud to někdo poruší?
 
Samozřejmě (směje se). Ale kraj není žádný trestní orgán. Spíš by se to dalo udělat nějakým systémem vylučování firem, u kterých se prokáže špatný úmysl. Ačkoli i to by bylo složité, protože se to musí dít podle zákona. Je to tenký let, kde určitě bude hodně právních kliček. Ale ten princip, který by vylučoval firmy, které budou nachytány u nějakých nekalostí, se mi líbí. A pokud by se pochybení prokázalo na straně úřadu, nebo úředníka, tak tam už to musí být bez milosti.

Takže bude se skutečně odvolávat?
 
Zmíním jeden příklad, o kterém se moc neví. Působím v olomouckém zastupitelstvu a přesně takto se chováme. Jako Piráti a Starostové jsme dostali dvě místa v dozorčích radách. A jedno z nich bylo ve Floře. Měli jsme tam člověka, které ho mám osobně velmi rád, ale v jedné fázi nebylo úplně zřejmé, jestli své funkci věnuje dostatečné úsilí. Na pirátském fóru se rozvinula širší debata a na jejím základě došlo k rozhodnutí, že je potřeba tuto funkci převolit. To znamená, že se udělá interní výběrové řízení, kdy se kandidát musí obhájit a musí přesvědčit, že má potřebnou odbornost a je na správném místě. Jinak dojde k přeobsazení pozice. A v tomto konkrétním případě došlo k převolení, takže teď už v dozorčí radě Flory působí někdo jiný. Myslím, že tento princip by byl v jiných stranách naprosto nepředstavitelný. Ale my si myslíme, že takto je to správně a hodláme to realizovat i na kraji. Takže ano, budeme odvolávat. 
 
Zdůrazňujete také nutnost podpory okrajových oblastí kraje. Jakým způsobem byste to chtěla udělat?
 
Je pravda, že ty okrajové části Olomouckého kraje jsou znevýhodněné. Začíná to dlouhou dojezdní dobou. Z okrajových částí jako je Vápenná, Žulová nebo podobné vesnice, je to ke krajskému úřadu dvě hodiny jízdy autem. A od toho se odvíjí další věci. Jsou to i pracovní příležitosti a hlavně dobře placená místa. I úroveň sociálních služeb je v těchto částech menší než v krajských městech. Přesně to má za následek vylidňování. O to vím z první ruky, protože mám v těchto částech rodinu a od malička jsem sem jezdil za babičkou a pak i za maminkou. Moc dobře si pamatuju, jak se ty místa postupně vylidňovaly. Četl jsem, že Jesenicko za posledních zhruba 10 let přišlo o 11% obyvatelstva. A samozřejmě neodcházejí staří lidé, ale odchází mladí. A ty tam právě potřebujeme udržet. Takže tam musíme promyšleným způsobem lít peníze. Všichni víme, že celý systém je tak rychlý, jak je rychlý jeho nejpomalejší článek. Musíme se pokusit udržet úroveň okrajových oblastí na co nejvyšším stupni. Bude to otázka peněz, investic a podpory lidí, kteří tam budou chtít zůstat, podnikat nebo i vytvářet další pracovní místa. A na to se pak nabalí další věci jako kultura, zdravotnictví apod. Ale musí tam přistávat více peněz a to je ta cesta.

Souvisí s tím i zavedení vysokorychlostního internetu, které propagujete?
 
Internet je úplně základní podmínka, aby se to stalo. Bez toho to vlastně nejde. Na jaře během první koronakrize jsme si to všichni vyzkoušeli. Spoustu věcí se dá dělat online a bez IT vybavení a vysokorychlostního internetu to nepůjde. A to naštěstí není tak nepředstavitelné jako změny související s ochranou přírody. A je to i finančně dostupnější.

Když byste se stal řadovým zastupitelem, případně třeba i hejtmanem, co bude s vaším místem ředitele SKM UP? Budete chtít na pozici zůstat? 
 
V případě řadového zastupitele by to nebyl problém, tím by moje práce na SKM významně neutrpěla. V případě volebního vítězství a pozice hejtmana by to skloubit samozřejmě nešlo a UP by musela hledat na pozici ředitele SKM nového adepta/adeptku.

Vzkázal byste něco voličům?
 
Líbilo by se mi, když by voliči byli ochotni uvěřit tomu, že to chceme dělat slušně a transparentně. Tím myslím seskupení Piráti a Starostové. Budeme mít interní mechanismy, které zabrání případným nekalostem. Používáme je už i teď. Zejména Piráti, někdy to možná přehánějí, ale v zásadě to myslí velmi dobře. Nikdo tam nejsme proto, abychom si něco nahrabali, ale chápeme to jako službu. Což je teď největší problém, protože občané už bohužel politikům nevěří a je velmi těžké tu důvěru získat. Je to pochopitelné, ale o to těžší to mají ti, kteří chtějí politiku dělat dobře a eticky.

Další články