Z historie olomouckých čtvrtí: Řepčín

Z předešlých dílů seriálu už jsme si zvykli, že se někdejší vesnice okolo Olomouce musely často stěhovat, někdy víckrát, někdy se na své původní místo zase vrátily. Těch, které od založení v dávných časech setrvaly na svém původním místě, je tak v podstatě jenom hrstka. A jednou z nich je dnešní okrajová část na severozápadě města: Řepčín. 

O starobylosti této dřívější samostatné obce svědčí první zmínka o ní. Ta pochází už z listiny z roku 1141, sepsal ji slavný biskup Jindřich Zdík, když vypočítával majetek olomouckého biskupství u příležitosti jeho přesunu z kostela svatého Petra do chrámu svatého Václava. Rok 1141 je tak uveden jako první písemná zmínka nejen u Řepčína, ale i u dalších desítek moravských měst a obcí. 

Listina biskupa Zdíka hovoří coby o majetku olomoucké kapituly jen o části Řepčína, větší část náležela Klášteru Hradisko. Několik domů patřilo také klášteru augustiniánek u sv. Jakuba na olomouckém Předhradí. Ty ale následně v roce 1532 přešly do majetku biskupství. V Řepčíně se nacházel také svobodný dvůr patřící olomouckým měšťanům. Vlastnické poměry se pak po staletí neměnily, Řepčín byl malou, ryze českou a hlavně zemědělskou obcí.

Do kostela museli Řepčínští dlouho daleko. Původně vesnice patřila pod farní správu kostela sv. Mořice v Olomouci, od roku 1783 pak do Křelova, což vydrželo až do roku 1942, kdy byla přifařena k sousednímu Hejčínu a kostelu svatého Cyrila a Metoděje. 

Po zrušení feudálního systému se i Řepčín stal v roce 1850 samostatnou obcí v okrese Olomouc-venkov. Ani tyto společenské změny však do poklidného života vesnice příliš změn nepřinesly. A netýkala se jí, jako jedné z mála, ani výstavba olomoucké pevnosti. Jedinou výjimkou byla prachárna postavená v roce 1843 u silnice do Křelova, na jejímž místě dnes najdeme hotel a restauraci.

Výraznější rozvoj tak přinesla až železnice, konkrétně dráha z Olomouce do Kostelce na Hané, uvedená do provozu v roce 1883. Díky ní v Řepčíně vznikla továrna na výrobu chemikálií Bertolda Brocha. Kvůli velkému zápachu ale vydržela jen krátce a v roce 1906 na jejím místě založil podnikatel František Pospíšil výrobu vidlí a vozových náprav, ke které o rok později vybudoval slévárnu šedé litiny. 

Tímto krokem položil základ k jedné z nejznámějších olomouckých průmyslových značek – Moravským železárnám. Vznikly v roce 1910 jako Moravské ocelárny a železárny a kvůli přílivu dělníků notně změnily ráz doposud zemědělské vesnice. Továrna v následujících desítkách let prošla velkým rozvojem a Moravské železárny dlouho ovlivňovaly život nejen v Řepčíně, ale i v celé Olomouci. Samotný Řepčín i s železárnami se stal její součástí v roce 1919. 

Při výpravě do historie Řepčína musíme zmínit také rok 1889, kdy v něm byl zřízen klášter dominikánek. Ten se stal mateřským domem pro dalších 23 filiálek jak v okolí, tak třeba v USA. Kromě něj měly domikánky v Řepčíně také dívčí učitelský ústav, dívčí obecnou a měšťanskou školu a později i odbornou školu pro ženská povolání a dívčí reálné gymnázium. Po vyhnání sester v roce 1950 klášter sloužil jako vojenské učiliště pohraniční a vnitřní strážce, později jako nemocnice a zvláštní škola. Dnes je bývalý klášter domovem dvou škol, tou základní tam prošel nejeden fotbalista olomoucké Sigmy, která si v Řepčíně vybudovala tréninkové centrum pro mládež. 

Nejstarší řepčínskou stavební památkou je kaplička sv. Isidora v Řepčínské ulici. Byla postavena v 18. století na počest patrona všech rolníků. V těch dobách byly ve vesnici ještě další dvě malé kapličky. Jedna z dnes už neexistujícího rybníku v západní části, další na návsi. Ve 20. století byla postavena ještě další kaple sv. Josefa na křižovatce Řepčínské, Břetislavovy a Zengrovy, dodneška se ale nedochovala.