Podivné bezpečnostní agentury: Na Olomoucku bují byznys s dotacemi na pracující invalidy

Ostraha budov se stává v České republice velmi výnosným byznysem. Pokud byste jakožto objednatelé externí strážní agentury očekávali ramenaté chlapíky, jste na omylu. Firmy na ostrahu budov najímají téměř výhradně invalidy, na které mohou čerpat dotace. Konec konců, nejde přece o ochranu majetku, ale o pojištění...

Když odhlédneme od faktu, že tak za jednu práci dostane bezpečností agentura zaplaceno dvakrát - od státu na dotaci, a podruhé přímo od klienta, samotná praxe zaměstnávání dotovaných osob vytváří předpoklad podvodů s dotacemi, které se na Olomoucku velmi pravděpodobně dějí.

Kdo má nárok na dotaci
Principálně je asi v pořádku, že se stát snaží podporovat zaměstnávání znevýhodněných osob. „V tomto případě jde o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP). Příspěvek je určen pro ty zaměstnavatele, kteří zaměstnávají více než 50 % těchto lidí z celkového počtu svých zaměstnanců. Příspěvek je ve výši 75 %  vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance se zdravotním postižením, maximálně však 9 500 Kč měsíčně u člověka s invaliditou  v I., II. nebo III. stupni. Příspěvek je možné také zvýšit až o 2 700 Kč při prokázání dalších nákladů spojených se zaměstnáním OZP. Pokud se jedná o člověka zdravotně znevýhodněného, je maximální výše příspěvku 5 000 Kč. Opět lze tento příspěvek zvýšit až o 1 000 korun. V souvislosti se zvýšením minimální mzdy dojde od 1. ledna 2018 také ke zvýšení příspěvku o 800 Kč u zaměstnávání OZP,” říká mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Petr Sulek. Nebyl by to ale český podnikatel, aby nenalezl skulinku.

Převádět a podvádět
Mezi bezpečnostními agenturami nicméně podle všeho funguje následující praxe: zaměstnanec, na kterého je pobírána dotace, je po vyčerpání této dotace vyhozen, a znovu přijat jinou firmou, obvykle vlastněnou týmiž majiteli. Za určitých okolností na něj pak lze čerpat dotaci opakovaně. Tím se ze zaměstnávání invalidů stává mnohamiliardový byznys, který podnikatelům vesměs financuje stát. Hanácký Večerník je přitom na stopě hned několika firem v Olomouckém kraji, které jsou v této praxi podvodu velmi zběhlé.

Ministerstva to popírají, praxe je ale jiná
Podle vyjádření ministerstva práce i podle názoru mluvčí Úřadu práce Kateřiny Beránkové je taková praxe vyloučena. „Příspěvek dle § 78 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, je poskytován na konkrétní zaměstnance na základě jejich rodného čísla. V tomto ohledu probíhá systémová kontrola rodných čísel v žádostech zaměstnavatelů o tento příspěvek za dané kalendářní čtvrtletí, a to napříč celou ČR; a v případě, že by se jedno rodné číslo objevilo u dvou (nebo více) zaměstnavatelů, příslušné kontaktní pracoviště ÚP ČR postupuje v souladu s § 78 odst. 6 zákona o zaměstnanosti,” říká Beránková. Stát tedy na riziko vyplácení dotaci myslel; otázkou je, jak účinné jsou mechanismy vnitřní kontroly, například pokud jsou druhá a třetí firma týchž podnikatelů registrovány v jiném kraji.
Redakcí oslovený Inspektorát práce v Olomouci si je situace ze své praxe v terénu   velmi dobře vědom, a převádění pracovníků mezi jednotlivými firmami registruje. Podle sdělení jeho oslovených pracovníků je ale více pracovních úvazků jednoho člověka legální, o vlastní kontrolu dotací se ale musí postarat Úřad práce.
Vlastimil Blaťák