Zde může být vaše reklama.

Proč město odpustilo Povodí Moravy miliony za zábor? V Praze chce Povodí Vltavy za pronájem břehu 17 milionů. Padla už žaloba

Proč město odpustilo Povodí Moravy miliony za zábor? V Praze chce Povodí Vltavy za pronájem břehu 17 milionů. Padla už žaloba

14. 01. 2019 - 00:00

Podzimní kauza olomouckých protipovodňových úprav v etapě 2b, ve které město speciální vyhláškou stanovilo, že Povodí Moravy nemusí platit za zábor veřejného prostranství během stavby, má zajímavou paralelu v hlavním městě. Tam Povodí Vltavy požaduje po Praze sedmnáct milionů korun za užívání řeky a jejího břehu, kde jsou vybudovaná protipovodňová opatření. Státní podnik k tomu nutí dva roky stará novela vodního zákona. Praha proplacení ­částky v současnosti odmítá a chce vyjednat symbolickou cenu. Povodí však už podalo žalobu.

Pražský případ sice stojí v přesně opačném gardu, na principu věci to ale nic nemění. Praha postavila na ochranné hrázi v Tróji cyklostezku, na ale z větší části leží na pozemku Povodí Vltavy. To nyní chce po Praze za zábor jejich pozemku 17 milionů korun a svého práva, které je v souladu s vodním zákonem, se nyní domáhá soudně. POkud soud žalobě vyhoví, stane se případ zajímavým precendentem pro ostatní města.

Oč jde v Praze Tróji

Podle dopisu, který podnik magistrátu zaslal počátkem prosince,  je předmětem sporu ochranná hráz v Troji. Jde o vyvýšený břeh, na němž dnes leží i cyklostezka. Řeku má od státu ve správě Povodí Vltavy. Zmíněná hráz, vybudovaná ještě před ničivými povodněmi v roce 2002, patří městu, ovšem částečně leží na pozemku povodí.

Podle úřadu tak dochází k omezování jeho vlastnických práv a bezplatnému užívání pozemku. Proto současně s dopisem dorazila na pražský magistrát také faktura na více než sedmnáct milionů korun, splatná 17. prosince 2018, kterou by se jednorázově vypořádalo užívání pozemku v minulosti, ale zároveň i do budoucna. Částku určil znalec, od nějž si státní podnik nechal vypracovat posudek.

„Je tam spor o užívání břehů v rámci protipovodňových opatření. Nevidím důvod, proč bychom měli něco platit za to, že chráníme město před vodním tokem, za který oni zodpovídají,“ vyjádřil se pro Právo radní pro majetek Jan Chabr (TOP 09).
Řešením by podle něj měla být nějaká symbolická částka či dohoda o výpůjčce, nikoliv zaplacení milionů.

Je to poprvé, co taková faktura došla

„Naopak by tam měla být větší vstřícnost, vyřešit to na základě smlouvy o výpůjčce. Tedy aby tam nebyl nárok na plnění ze strany města vůči Povodí Vltavy,“ doplnil radní s tím, že se s takovýmto požadavkem ještě nesetkal.

Státní podnik se ale podle svého mluvčího Huga Roldána řídil pouze povinnostmi vyplývajícími z vodního zákona. Ten stanoví, že pokud do 24 měsíců od nabytí účinnosti novely mezi správcem nebo vlastníkem pozemku a vlastníkem díla nedojde k dohodě o náhradě, tak o výši náhrady rozhodne soud.

„Předtím neexistoval žádný nájemní vztah, který by tu náhradu upravoval. Pokud bychom nežádali o tu náhradu teď do konce roku, tak by musel rozhodnout soud,“ osvětlil dopis Roldán s tím, že podnik je připraven s vedením Prahy jednat. Zároveň však úřad již podle jeho slov podal žalobu. „Jiná právní možnost pro nás jako pro správce toku není,“ konstatoval mluvčí.

Nelze však očekávat, že by správce toku přistoupil na nějakou symbolickou částku, jak si přeje Chabr. „Bylo by to v rozporu s tím, co určil znalecký posudek. Pokud bychom teoreticky přistoupili na symbolickou náhradu, tak bychom popřeli ten posudek, což není logické,“ uzavřel Roldán.

-ms-

Další články