Primátor Mirek Žbánek (ANO 2011): V krizi lidem pomůžeme

Především bych chtěl nejprve poděkovat všem občanům města. Každý, kdo v Olomouci žije, pracuje a vychovává své děti, se svým dílem podílí na její prosperitě a budoucnosti. Mnozí se aktivně zapojují do veřejného života, starají se o své okolí, věnují se dětem, pomáhají seniorům nebo znevýhodněným osobám. Vzájemná pomoc a péče je jedním z významných znaků našeho města. A jsem rád, že se projevila také v době covidové pandemie, kterou jsme společně zvládli a dokázali tak, že jako město držíme při sobě. 

 

Často říkám, že jsem strávil více než polovinu svého funkčního období v pozici předsedy krizového štábu, kdy jsme společně se státem i krajem hledali ta nejlepší východiska a řešení. Jakkoliv těžké období máme za sebou, dokázali jsme udržet téměř všechny oblasti fungování veřejných služeb a rozvoje města. Investovali jsme rekordní 3 miliardy do městského majetku, stovky miliónů do jeho oprav a údržby, modernizovali jsme městskou hromadnou dopravu, rozšiřovali kapacity mateřských i základních škol, vysazovali tisíce kusů stromů a keřů, upravovali stovky veřejných prostranství a podporovali kulturní a sportovní organizace, aby krizi přežily. I přes tyto obrovské výdaje, které znamenaly zachování stovek pracovních míst a díky obrovské podpoře vlády Andreje Babiše, která umožnila občanům, podnikatelům, neziskovému sektoru i obcím a městům krizi důstojně překonat, jsme dokázali splácet obrovský dluh z minulých let až na úroveň takzvané rozpočtové odpovědnosti a hospodařit na konci roku se stomilionovými přebytky.

 

I v náročné době pandemie a s ní spojeným nárůstem nákladů města se nám podařilo snížit zadlužení o přibližně 108 milionů korun. Zároveň jsme investovali přes 3 miliardy korun, což je rekordní částka. Opravili jsme téměř 30 kilometrů chodníků a silnic. Komise městských částí dostávají miliony z rozpočtu navíc, přičemž peníze jsou určeny na úpravy a opravy v rámci projektu Estetizace veřejných prostranství. Také prodlužujeme tramvajovou trať až na Povel a Nové Sady, kompletně jsme opravili ulici 8. května a nyní opravujeme tramvajovou trať u tržnice a u Okresního soudu. Do rozvoje městské hromadné dopravy jsme investovali 772 milionů korun. Zavedli jsme jízdné MHD zdarma pro seniory od 65 let a pro doprovod dítěte do 3 let věku. Vysadili jsme více než 600 nových stromů, 7 tisíc keřů, 230 tisíc sazenic květin a přes 600 m2 letničkových záhonů. V našich lesích jsme vysadili dokonce až 4 miliony stromů. Daří se nám postupně zlepšovat kvalitu úklidu ve městě. Na sport jsme dali více jak půl miliardy korun, na kulturu téměř celou miliardu. Podporujeme desítky sportovních klubů a organizací věnujících se mládeži. Zmodernizovali jsme 21 hřišť a sportovišť. Podporujeme ale také kluby seniorů a volnočasové aktivity pro seniory. Zmodernizovali jsme 8 škol a školek a 11 školních jídelen. Desítky milionů dostaly školy na nové učebny, lepší vybavení tříd či počítače. Prvňáčci dostávají uvítací balíček psacích a výtvarných potřeb. A mohl bych pokračovat dále.

 

Jsem přesvědčený, že naše vedení města je nejúspěšnější za posledních třicet let. Na možnosti, které jsme měli, jsme toho udělali opravdu mnoho dobrého.

 

Nezrealizovali jsme dva velké projekty, které jsme si dali do programového prohlášení. Tím prvním je rozsáhlejší rekonstrukce zimního stadionu, kdy dotační titul nakonec nedosáhl očekávané výše a nezapojil se bohužel ani Olomoucký kraj. Nicméně máme stavební povolení a jsme připraveni. Nakonec jsme rozhodli, že za současné situace nebudeme městský rozpočet zatěžovat takovouto investicí a budeme hledat soukromého investora. Současný stadion jsme dali do stavu, aby se nám podařilo zachránit extraligový hokej v Olomouci. A nyní hledáme řešení i s dalšími institucemi, jako je hokejový klub, univerzita, Olomoucký kraj nebo třeba se soukromým sektorem.

 

Druhým projektem, který teď čeká na realizaci, je nové odpadové centrum a moderní třídící linka za půl miliardy korun. Zde bylo zpoždění způsobeno tím, že jsme se rozhodli spojit se s krajem i městy ze širokého okolí a původní projekt nyní přepracováváme tak, aby z něj měli prospěch všichni. Proto přejde až do nového funkčního období. 

 

Už na začátku jsme však avizovali, že naše ambiciózní programové prohlášení není jen na jedno období a nedá se stihnout za čtyři roky. Pokud občané usoudí, že práce naší koalice dávala smysl a že má smysl i do budoucna, velmi rádi budeme pokračovat v plnění všeho, co jsme si předsevzali.

 

Roli primátora jsem vykonával na úkor své rodiny. O to více jsem však rád, že při mně po celou tu dobu stála a stále stojí. Za těch skoro třicet let, které jsem strávil v různých manažerských funkcích, jsem si zvykl rodinu šidit a místo toho pracovat, ale při primátorování to bylo občas opravu vypjaté. Navíc je to o to složitější, že v roli primátora jste středem veškeré kritiky dění ve městě, což nedopadá pouze na vás osobně, ale i na vaše blízké. Když však vidím, čím si v politické soutěži někdy procházeli kolegové v jiných městech, nemám pocit, že bych tady za ty čtyři roky byl vystaven nějakým absolutním faulům. A to ani ze strany opozice. Takže to nebylo zas až tak ostré. Celou dobu se navíc snažím přispívat také k větší kultivovanosti politické kultury a držet ji ve věcné rovině. 

 

 

Práce primátora je multidisciplinární a od rána do večera mám schůzky, z nichž každá se týká úplně jiného tématu. Přeskakuju ze sportu do kultury, z kultury do řízení městských firem, odtud zase k úsporám energií a ekologický projektům, a pak se zase vracím přes kulturu k něčemu úplně jinému, třeba spolupráci s podnikateli. Takže je to práce, která vyžaduje opravdu velké úsilí. A lhal bych, kdybych řekl, že občas člověk fakt nepadá, s prominutím, na držku. Mě to však baví. Věděl jsem, do čeho jdu. Se vší pokorou ale také říkám, že to není napořád. Proto dělám svou práci tak, abych se jednou – až se vrátím ke svému civilnímu zaměstnání – nemusel za nic stydět. 

 

Přesně tak. Každý den, včetně víkendů, mám prakticky na minutu rozdělen mezi jednotlivé aktivity, schůzky a podobně. A mezitím, když mám chvíli čas, vyřizuju maily. Díky technologiím se dneska člověk v podstatě nezastaví ani ve volných chvílích. I mé obědy jsou z velké části pracovními schůzkami. Takže je to náročné. Díkybohu mě zatím síly ani chuť neopouštějí. Ale abych byl upřímný, občas mě dokáže otrávit, když se musím vypořádávat s nějakou nespravedlivou kritikou nebo když něco nefunguje tak, jak bych si představoval. Prostě primátor není ředitelem soukromé firmy a pracuje v rámci městské rady a zastupitelstva. Proto musím dělat také celou řadu kompromisů. Přestože bych někdy sám za sebe rozhodoval jinak, jsem součástí jedenáctičlenné rady, kde se dělají konsensuální rozhodnutí. S některými nemusím vnitřně souhlasit, ale na druhou stranu je následně jako primátor veřejně prezentuji a sklízím za ně nejenom pochvaly, ale často také kritiku. Ale to je věc, kterou zažívá každý lídr v každé politické funkci, takže se s tím musím srovnat. I to patří k práci primátora.

 

Já si myslím, že největším současným problémem Olomouce je nespravedlivé rozdělení daní, které nám brání rozvíjet všechny oblasti rovnoměrně. Jsme městem, které má absolutně největší rozlohu parků a i podíl městské zeleně je tady výjimečný. Jsou tady stovky kilometrů komunikací a chodníků. A hned po Praze máme druhý největší stavební rozvoj bytové výstavby. To pro nás znamená, že se všemi těmi novými lokalitami, které tady vznikají, přebíráme do majetku také rozsáhlou infrastrukturu v podobě inženýrských sítí, komunikací nebo zeleně, což nás stojí nemalé peníze. Takže ufinancovat to krásné město, tak aby se nám nerozpadalo pod rukama a zároveň žilo kvalitním občanským životem, je dlouhodobě neudržitelné. Proto je do budoucna jednou z největších výzev najít řešení, jak co nejlépe přerozdělit peníze, které město z daní získává. 

 

No a pak samozřejmě blížící se energetická krize. To je téma na dlouhé povídání. 

 

 

Lidé prožívají rozčarování z toho, jak současná vláda nezvládá krizi způsobenou nekontrolovaným růstem cen energií a roztáčením inflační spirály. Mnozí si tuto vládu ani nepřáli. Snažím se město opět připravit na těžké období a věřím, že to zase zvládneme. Opět se postaráme zejména o ty, kteří naši pomoc budou potřebovat nejvíc. Děti, senioři, zdravotně znevýhodnění a další ohrožené skupiny našich spoluobčanů dostanou potřebnou pomoc a péči. Chceme ale pomoci všem lidem, jak jen budeme schopni. Nechci, aby po krizi zůstaly ve městě prázdné provozovny, podniky, sportoviště a dnes bohatý kulturní život vyhasl. Jako primátor a místopředseda Svazu měst a obcí České republiky budu i nadále jednat se všemi zákonodárci o zavedení takových opatření, která nenechají Olomouc vyhasnout a zmrznout.

 

Dramatické zdražování energií, potravin, pohonných hmot a dalších nákladů jako město neumíme zastavit, můžeme lidem ale alespoň trochu pomoci. Třeba tím, že rodinám přispějeme na děti, konkrétně na školní obědy, kroužky a jiné mimoškolní aktivity. Stejně tak nízkopříjmovým seniorům na energie. Zachováme všechny možné slevy, které již dnes město a jeho organizace poskytují. Ponecháme také příspěvek na kulturní, sportovní a volnočasové aktivity v rámci programu „Aktivní město“. Nezvýšíme poplatek za svoz a likvidaci odpadu, daň z nemovitostí a další poplatky města. V době krize nezvýšíme ani jízdné v MHD a zachováme všechny slevy pro děti, seniory a doprovod dítěte do 3 let věku. A tak dále. Na rozdíl od vlády, my nebudeme jen „vysílat signály“, ale lidem v krizi skutečně pomůžeme.   

 

Přeji všem občanům našeho města hlavně pevné zdraví a hodně sil. Věřím, že využijete svého práva přijít k volbám a svým hlasem podpoříte olomouckou kandidátku hnutí ANO. Budete volit jistotu místo politického experimentu, zkušenost před neznalostí a pracovitost místo podbízivých hesel. Dokázali jsme, že řídit město v těžkých dobách dokážeme a na nikoho se nevykašleme.