GLOSA Tak nám (zase) zabili Přemyslovce…

Čtvrtý srpen 1306 je jedním z nejvýznamnějších mezníků středověké historie centrální Evropy. Toho dne tragicky umírá poslední mužský příslušník rodu, který už už sahal po císařské koruně, rodu, který býval hegemonem našeho regionu starého kontinentu, a člen dynastie, jež byla mnoha příbuzenskými vazbami propojena se všemi sousedními váženými panovnickými rodinami.

Stalo se tak u nás v Olomouci přesně na stejném místě, kde se narodil nebožtíkův pětinásobný praděd, první český král Vratislav.

Od nikdy neobjasněné vraždy Václava III. letos uplynulo dlouhých 718 let. Víc jak sedm století přemyslovské tradice, která z Olomouce udělala město českých králů, hlavní město Moravy a představuje to nejvýznamnější v městských dějinách. Zároveň to je bohužel i sedm století postupné ignorace, přehlížení, pomíjení a zapomínání těchto zásadních a význam Olomouce formujících historických skutečností.

Poprvé po téměř sto letech od posledního se chopení šance prezentovat toto dědictví vyzdvihl někdo odkaz přemyslovské Olomouce v roce 2021. Tehdy v hlavách nadšenců vzniknul projekt Milénium olomouckých Přemyslovců, jež si vytkl za cíl připomenout 1000 roků od Kosmovy zmínky příchodu knížete Břetislava a kněžny Jitky do Olomouce, založení dvousetleté tradice přítomnosti vládců Přemyslova rodu na střední Moravě a dalších dvanácti výročí, která se v jedničkovém roce pozoruhodným způsobem k olomouckým Přemyslovcům váží.

S finanční podporou města se tehdy podařilo zrealizovat část z pestré palety připravených zajímavých akcí pro veřejnost, včetně vzniku webu, facebookového profilu a založení tradice pietního vyzvánění katedrálních zvonů vždy 4. srpna po 13. hodině. Po kulatém výročí však zájem města o Přemyslovce chladnul, až vychladl úplně.

Návrh na pojmenování nově vznikající ulice po knížeti Spytihněvovi, na Olomouckém hradě narozeném českém knížeti a staviteli baziliky sv. Víta na Pražském hradě, jehož jméno v kolekci olomouckých přemyslovských ulic stále chybí, byl odpovědnými orgány zamítnut; vytvořenou vícejazyčnou brožurku s naučnou stezkou po stopách Přemyslovců v Olomouci v informačním centru města nenajdete, stejně jako v letošním kulturním kalendáři už, mimo pietního vyzvánění, nenaleznete ani žádnou akci projektu Milénium olomouckých Přemyslovců, který již olomoucká samospráva odmítla, třeba jen symbolicky, finančně podpořit.

Světlou výjimkou je přes léto probíhající výstava Muzea umění Olomouc, prezentující unikátní nález ostatků olomouckých přemyslovských knížat a jejich pohřebních schrán. Ty však jednou budou zase uloženy k věčnému odpočinku; dost možná skončí zase zazděny a pak budou znovu s největší pravděpodobností, jak je v tradici Olomouce neblahým zvykem, na staletí zcela zapomenuty. Takže nám zase zabijí Přemyslovce…