Přivítejte keltský slunovrat: Tajemství oppida v Ludéřově

Mezi několika keltskými svatyněmi, které najdeme na území olomouckého regionu, vyniká ludéřovské oppidum tím, že právě zde můžete oslavit jarní slunovrat právě tak, jako jeho dávní stavitelé.

Ludéřovské keltské oppidum je do krajiny zasazeno tak, aby právě v den rovnodennosti vycházelo slunce přesně nad jinou keltskou svatyní na Malém Hradisku na Prostějovsku.
Keltská „Viereckschanze” u Ludéřova totiž leží vzdušnou čarou 14 km od oppida na Starém Hradisku. Zmíněný německý název se v české archeologii vžil a označuje typický terénní útvar: čtvercový nebo obdélníkový prostor, který ohraničují valy. V minulosti byl ražen názor, že se jedná o svatyně s obětními šachtami. Současná teorie předpokládá, že jde o opevněné obytné dvorce. Výzamný keltský svátek jarní rovnodennosti (Alban Eilir) nás jménem bohyně Eostre potom přímo odkazuje na Velikonoce (anglicky Easter). V dávných dobách tyto svátky splývaly v jeden, jehož hlavním smyslem bylo uctít a oslavit příchod nového plodného období. Při jarní rovnodennosti opět nastává výjimečný okamžik, kdy den a noc jsou stejně dlouhé. K tomuto jevu dochází kolem 21. března a tímto datem také začíná astronomické jaro. Tento svátek je protipólem podzimní rovnodennosti, a i on je symbolem dokonalé rovnováhy. V následujících dnech až do letního slunovratu moc slunce poroste. Se slunečním aspektem svátku se pojí v keltské kultuře pečení tradičních koláčů nebo bochánků s křížovým zářezem, v dnešní době je jím mazanec, kterým je tak symbolicky znázorněno slunce. Z tohoto koláče byla část obětována a zbytek se rozdělil mezi rodinu a přátele. Podle tradice každý, kdo snědl kousek potřený medem, byl celý rok zdravý.
-ms-